Historie
Vlna
Vlna byla stříhána, nebo vyčesávána z ovcí. Rouno - ostříhaná vlna z jedné ovce váží přibližně 2 - 3 kg. Vlněné tkaniny jsou velmi pružné, dobře se barví a mají výborné izolační a tepelné vlastnosti. Z vlny se vyrábí i plsť. Z velkomoravského období pochází relativně velké množství nálezů vlněných tkanin
Nástroje textilní výroby
Většina nástrojů sloužící k textilní výrobě byla dřevěná, to je také důvod proč se nám jich dochovalo minimum. Další nástroje byly z kovu, kosti, kamene či hlíny. Ty tvoří naprostou většinu nálezů dokládající textilní výrobu.
Přeslice
Přeslice je tyč dlouhá přibližně 50 až 70 cm, na kterou se upevňovalo předivo. Z našeho prostředí ji neznáme, máme ji doloženou opět na Polských a Ruských lokalitách.
Vřeteno
Skládá se z přeslenu a dříku (tyčky). S jeho pomocí se vyrábí nit. Zatímco přeslenů máme z našeho území nespočet, dřík známe pouze z Brna - Líšně. Některé dříky z Polských a Ruských lokalit jsou krásně zdobené. Přesleny jsou různého tvaru a výzdoby, většinou jsou vyrobeny z hlíny či z kamene.
Motovidlo
Sloužilo k přemotávání příze z vřetena, byla-li ještě barvena či bělena. Z našeho prostředí jej neznáme, máme jej ale z 12. století z Gdaňska.
Tkalcovský mečík
Tento dřevěný "mečík" sloužil k přirážení útku při tkaní. Tvarem se podobal meči bez příčky.
Výroba nitě - Práce s ovčí vlnou
Nejprve je třeba odstranit vochlí a hřebenem nečistoty z vlny. Je-li vlna špinavá, propere se v čisté vodě. Důkladným vypráním by byl ale odstraněn lanolín, který vlna obsahuje. Ten pomáhá při spřádání.
Pro získání hotové nitě je nutné vlákna spřádat. Postup spřádání je u rostlinných i živočišných vláken stejný. Za pomoci vřetena, případně i přeslice, byla vlákna spřádána v nit. Kolovrat ještě nebyl znám, první zmínka o něm je z Flander z roku 1288. U nás se používá až od 14. století. Předení na jednoduchém ručním vřetenu se na některých místech udrželo dodnes.
Tkaní na stavu
K samotnému tkaní látek sloužil tkalcovský stav. S největší pravděpodobností se na Velké Moravě používal jen stav vertikální. Máme pro to i řadu podkladů. Jedním z nich je útržek tkaniny ze Starého Města. Na tkanině je vytkávaná dírka a ta mohla být takto zhotovena jen na vertikálním stavu.
Vertikální stav dokládají i nálezy většího množství závaží v domech na některých lokalitách, v Bini, Somotore aj. Na tkaninách z Novgorodu a Staré Ladogy se objevují zatkávané karetkové pásy na krajích tkanin, to opět dokládá použití vertikálního stavu. K provlékání útku, a to nejen na stavu, sloužil dřevěný člunek.
Nejstarší horizontální stav pochází z Gdaňska z 11. století. Rozšíření horizontálního stavu u nás se předpokládá až od 13. století.
Textilní vazby tkanin z velkomoravského jsou velice rozmanité. Převažuje ale vazba plátnová a keprová. Známe i vazbu atlasovou a odvozeniny vazeb výše zmíněných (ryps, lancé, bošé, perlinka, cirkas aj.). Doložené máme i vzorované dvojútkové tkaniny
Karetkování
Nejstarší doklady o karetkování pochází již z 12. století před naším letopočtem. Tkací destičky - karetky - máme z Velké Moravy doloženy přímo. Jedná se o nález dvou čtvercových karetek a jednoho fragmentu ze Starého Města. Destičky mají středový a čtyři rohové otvory. Jsou vyrobený z tenkého plátku parohoviny a jsou jemně vyhlazené. Známe i tkané látky s karetkovanými okraji.
Skaní nití
Ke skaní nití sloužily tzv. jurky - kostěné trubičky s otvory. Nález jurky známe z Břeclavi - Pohanska.
Síťování
Dokladem výroby sítí u nás jsou síťařské jehly. Máme nálezy z kosti i ze železa. Většinou se ale pravděpodobně používali jehly dřevěné.
Háčkování
Háčkovací jehlici máme z našeho prostředí pouze ze Znojma (11. století). Četné nálezy pochází z polských lokalit. Doklady háčkování máme doložené ze zbytku jedné z textilií ze Starého Města. Ta byla interpretována jako háčkovaná krajkovina.
Pletení
Pletené vlněné ponožky jsou doloženy z ruských nálezů z 12. století
